Bioodpad se ve Žďáru zpracovává už 12 let

| |

Žďár nad Sázavou jde ostatním městům příkladem v ekologickém zpracování bioodpadu. Ve městě byla vybudována bioplynová stanice, která rostlinné zbytky využívá jako obnovitelný zdroj tepla a elektřiny.

Tradice profesionálního zpracování bioodpadu sahá ve Žďáru nad Sázavou do roku 2009, kdy místní firma zajišťující nakládání s odpady zajistila občanům a firmám možnost zpracování biomasy v kompostárně. Stalo se tak o plných deset let dříve, než to nařídily předpisy. Biomasu představuje různorodá hmota organického původu, jako je odpad ze zahrad, posekaná tráva nebo větve keřů a stromů, ale i rostlinné zbytky z domácností. Občané města dostali pro sběr bioodpadu zdarma hnědé popelnice, do nichž mohou odkládat různé druhy odpadu přírodního původu.

Zdrojem energie pro obnovitelnou výrobu bioplynu může být veškerá biomasa: rostlinné zbytky, nevyužitelné zemědělské plodiny či dřevní hmota.

Ekologickou chloubou Žďáru je ovšem bioplynová stanice společnosti AVE. Místní pobočka má ve městě třicetiletou tradici a i na celorepublikové úrovni vyniká v zavádění nových technologií: třídicí linku spustila již v roce 1995, dílnu na demontáž elektrických spotřebičů otevřela v roce 1999. 

Biomasa na hnojivo i jako zdroj elektřiny

Moderní bioplynová stanice byla ve Žďáru vybudována v roce 2010. Toto zařízení pracuje na principu přeměny biologicky rozložitelných odpadů na bioplyn během procesu řízené fermentace. Zdrojem energie může být veškerá biomasa: rostlinné zbytky, nevyužitelné zemědělské plodiny, dřevní hmota, popřípadě průmyslově dodávané zbytky jídla.

Bioplyn je významný obnovitelný zdroj energie, který lze využít jak k vytápění nebo ohřevu vody, tak přímo k výrobě elektřiny. Kapacita zařízení ve Žďáru umožňuje ekologické vytápění a ohřev vody pro asi 380 bytů a dodávku elektřiny přibližně 1200 domácnostem, a to zcela bez negativního dopadu na životní prostředí. Díky širokému využití přírodních zdrojů lze kogenerační jednotku provozovat celoročně.

Specialisté dokáží proměnit odpad na cennou surovinu: vedle bioodpadu jde například o plasty včetně plastových PET lahví.

Vedle podniků přispívají k chodu ekologického provozu i obyvatelé. Do hnědých popelnic, jejichž obsah končí v uzavřené hale, kde probíhá další zpracování, lze ukládat veškerý rostlinný a dřevitý odpad z domácností a zahrad, jako jsou zbytky ovoce a zeleniny, pokojové rostliny včetně hlíny z květináčů, slupky, pecky, kávová sedlina, a dokonce i popel – ovšem jen zcela vychladlý a výhradně z dřevěného uhlí. Patří sem také plevel, dřevěná štěpka, piliny či kůra. Do nádoby naopak nesmí přijít skořápky od vajíček či ořechů nebo živočišný odpad jako maso, kosti, zbytky jídel či oleje nebo zvířecí exkrementy a podestýlka. Co se nezpracuje v bioplynové stanici, využijí specialisté na nakládání s odpady ke kompostování a tvorbě hnojiva.

Vedle toho se ve Žďáru ekologicky zpracovává i separátně dodávané dřevo na tmavou a světlou štěpku, která tvoří surovinu pro výrobu OSB desek nebo se používá k ochraně kořenových systémů i jako palivo.

Bioodpad je někde problém, jinde surovina

Bioodpad ovšem v současnosti představuje významnou složku komunálních odpadů, a proto důležitost jeho dalšího zpracování poroste. Ve městech a regionech, kde chybí systém pro sběr a zpracování biologicky odbouratelného odpadu, mohou mít brzy zastupitelstva i občané velké problémy, protože nový zákon o odpadech jasně stanoví minimální podíl odpadu, který se má předat k druhotnému zpracování. Již za čtyři roky musí všechen separovaný odpad dosáhnout minimálně 60 % všech odpadů.

Dalším ekologickým způsobem recyklace dřevěných odpadů je výroba štěpky: společnost AVE umí zpracovat větve i dřevěné výrobky, jako jsou palety.

V současnosti tvoří tříděný odpad ve Žďáru přibližně jen 35 % veškerého komunálního odpadu, vše ostatní končí v běžných (černých) popelnicích – a z velké části jde právě o rostlinné zbytky. Odborníci proto apelují, aby je lidé nevyhazovali do směsného odpadu, kam nepatří a kde mohou být brzy jedním z hlavních důvodů pro zdražení svozu odpadu.

Jak ukazuje příklad kompostárny a bioplynové stanice společnosti AVE ve Žďáru, jde o dobře využitelnou surovinu, kterou lze zpracovat jako bezemisní zdroj obnovitelné energie. Stačí jen lépe třídit a využívat dostupné zázemí, které dává místním obyvatelům možnost dosáhnout ekologického zpracování odpadů, a to nejen těch biologických.

Předchozí

K projektu společnosti EFG „Třídím gastro“ se od listopadu připojí Olomouc