Jaká je skutečná uhlíková stopa Česka? Jakým způsobem ji vůbec firmy z různých oborů mají měřit, aby mohly přistoupit na její snižování? A jak se bude firmám dařit emise CO2 snižovat? I na tyto otázky chce dávat odpovědi unikátní platforma, která spojuje řadu vedoucích firem z několika odvětví české ekonomiky. Cíl je jasný: napomoci firmám zmapovat situaci a pomoci jim realizovat přechod k udržitelnějšímu provozu. První komplexní zpráva nazvaná Carbon Tracker 2022 bude zveřejněna již na přelomu května a června.
Ve sdružení Climate & Sustainable Leaders Czech Republic, z.s. spojily své síly společnosti z oboru financí, telekomunikací, poradenské a právnické firmy i specialisté na redukci CO2. Posláním unikátní platformy je zejména sledovat ambici na omezení produkce CO2 u největších firem v ČR, motivovat klíčové hráče v české ekonomice ke startu projektů, které přispívají k udržitelnosti a ochraně klimatu, a také pomoci s jejich realizací.
Mezi třinácti zakládajícími členy Climate & Sustainable Leaders Czech Republic jsou (v abecedním pořadí): Allianz pojišťovna, Česká spořitelna, ČVUT v Praze, Československá obchodní banka, The CO2IN, HAVEL & PARTNERS, Mastercard, power2green, PwC Česká republika, Raiffeisenbank, UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, Vodafone Czech Republic a White & Case.
Platforma Climate & Sustainable Leaders se zavázala mimo jiné ke každoročnímu sestavení přehledu produkce emisí CO2 a ambicí na jejich snížení u největších společností v České republice. Práce na úvodním reportu, který ponese název Carbon Tracker (www.carbontracker.cz), zahájilo sdružení v těchto dnech. K jeho sestavení budou použity jednak údaje, které 150 firem s největším obratem v ČR poskytne na základě dotazníků, a také data z veřejných zdrojů. Zvolená metodika výpočtu uhlíkové stopy, kterou pro sestavení přehledu Carbon Tracker používá expertní tým PwC Česká republika, vychází z kalkulace dle mezinárodně uznávané metodiky GHG protocol. Dotazníky obdrží firmy již v příštích dnech, na poskytnutí dat budou mít čas do konce března. Na přelomu května a června pak budou zveřejněny výsledné žebříčky s expertním komentářem.
„Carbon Tracker rozhodně nebude žebříčkem největších producentů CO2. Každý obor a každá firma má jinou startovací pozici a v některých oborech je potřeba řady inovací, aby se vůbec přiblížily uhlíkové neutralitě a udržely svou základní konkurenceschopnost. Chceme sledovat ambici jednotlivých firem v této oblasti, chceme firmy propojit a motivovat je k udržitelným projektům. Chceme dát na stůl tvrdá data, být nestranným zdrojem pro média i think tanky. A samozřejmě iniciovat potřebné inovace, které mohou k ochraně klimatu přispět,“ uvedl Jakub Skavroň, předseda správní rady a zároveň spolumajitel společnosti power2green.
Platforma Climate & Sustainable Leaders bude pomáhat firmám s omezováním produkce CO2 a všemi aspekty, které se této ambice dotýkají. Ať je to metodika měření, monitoring úspěchů v daném odvětví, pochopení a implementace očekávaných změn v legislativě nebo realistické stanovení tempa snižování emisí.
„Zejména u malých a středních firem je nezbytné zvyšování povědomí o potřebě závazků a ambicí ve vztahu ke snižování uhlíkové stopy. Tyto společnosti často nechápou, proč se banka či pojišťovna již dnes zajímají o jejich přístup k udržitelnosti. Realitou je, že Evropu i Českou republiku čeká řada revolučních změn a my chceme přispět k tomu, aby se tyto změny staly příležitostí a nikoli hrozbou pro českou ekonomiku,“ doplnil Pavel Štefek, který je místopředsedou spolku a zároveň partnerem PwC Česká republika.
Ve správní radě zapsaného spolku Climate & Sustainable Leaders Czech Republic zasedají kromě výše zmíněného předsedy a místopředsedy další renomované osobnosti, které se dlouhodobě věnují tématům udržitelnosti a ESG:
- Blanka Beranová, Executive Lead of Group Corporate Sustainability, Československá obchodní banka
- Rostislav Krejcar, Head of Regulatory and Public Affairs, The CO2IN
- Michal Čarný, General Manager for Czech Republic and Slovakia, Mastercard
- Petr Fiala, Head of Trade Finance & Factoring, Raiffeisenbank
- Richard Stonavský, Director Regulatory & External Affairs, Vodafone Česká republika
V průběhu ledna dojde k dalšímu rozšíření počtu členů správní rady o zástupce České spořitelny (Matúš Púll, Chief Sustainability Officer), UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia (Jan Jašek, Head of Industy Expertise Center), Allianz pojišťovny (Kamila Šimonová, Chief Risk Officer) a ČVUT v Praze (Lucie Orgoníková, kancléřka).
Kromě samotného reportu Carbon Tracker připravuje již nyní platforma Climate & Sustainable Leaders řadu dalších aktivit v oblasti vzdělávání, osvěty i metodické podpory v oblasti udržitelnosti a dosahování klimatických cílů. Sdružení je otevřenou platformou, jejímiž členy se mohou stát i další společnosti.
Popis metodiky pro sestavení reportu Carbon Tracker 2022
Carbon Tracker je komplexním posouzením největších společností v ČR z pohledu přístupu k udržitelnosti, který bude měřen stávající uhlíkovou stopou, její redukcí v posledních letech i strategií či ambicí tak činit v budoucnosti. Přehled bude poprvé zveřejněn v roce 2022 a pracuje s daty za poslední fiskální rok u 150 největších firem v ČR podle vykázaného obratu. Autorem přehledu je spolek Climate & Sustainable Leaders Czech Republic, z. s. Zvolená metodika výpočtu uhlíkové stopy, kterou pro sestavení přehledu Carbon Tracker využívá expertní tým PwC Česká republika, vychází z kalkulace dle mezinárodně uznávané metodiky GHG protocol.
Cílem reportu Carbon Tracker je monitorovat posun České republiky ve snižování uhlíkové stopy a sledovat, jakou aspiraci mají v této oblasti největší společnosti v naší ekonomice. Report by se měl stát cenným veřejným datovým zdrojem o obratu české ekonomiky směrem k dlouhodobé udržitelnosti. Vyzdvihnout společnosti, které na tuto cestu již nastoupily, a dodat odvahu i cenné návody těm, které jsou na začátku této důležité cesty.
Jednotlivé společnosti nominované na základě posledního zveřejněného obratu za uplynulý fiskální rok budou požádány, aby poskytly údaje o svých emisích a příjmech prostřednictvím dotazníku. Fáze sběru dat je naplánovaná na leden až březen 2022. Kromě toho expertní tým PwC Česká republika a správní rada spolku Climate & Sustainable Leaders Czech Republic podrobně prozkoumali veřejně dostupné údaje o těchto společnostech a jimi produkovaných emisích. Hlavními zdroji údajů byly finanční a nefinanční zprávy a databáze CDP.
Aby byla zajištěna srovnatelnost údajů, byly zohledněny pouze emise vykázané podle emisních kategorií protokolu o skleníkových plynech (Scope 1, 2 a 3). Vzhledem k tomu, že existuje vysoká míra volnosti při vykazování emisí v rozsahu 3, nebylo zatím možné emise v rozsahu 3 zohlednit. U oblasti 3 bude proto v přehledu Carbon Tracker 2022 uváděna pouze informace, zda společnost má tuto hodnotu spočítanou nebo ne. Pokud výpočet má, bude ještě vyžadována informace o tom, jaké oblasti byly do výpočtu zahrnuty a jaké ne. Pokud byly pro emise z rozsahu 2 vykázány jak hodnoty podle místa, tak podle trhu, byl v této analýze použit výpočet podle místa.
Přesná metodika výpočtu uhlíkové stopy jednotlivých Scopes, kterou pro zařazení do reportu spolek Climate & Sustainable Leaders Czech Republic preferuje, uvádíme níže. Pokud se bude výpočet společnosti od této metodiky odchylovat, bude pro zpřehlednění výsledků tato informace uvedena.
Oblasti zahrnuté do výpočtu pro jednotlivé Scopes, která vychází z kalkulace dle mezinárodně uznávaní metodiky GHG protocol:
SCOPE 1
- Emise spojené s úniky plynů se skleníkotvorným potenciálem („Fugitive emissions“) – vypouštění emisí, ke kterým došlo během výrobního procesu a provozu (např. CO2, metan, oxid dusný, HFCs, PFCs, fluorid sírový, směsi plynů popsané v Kjótském protokolu) – vše musí být přepočítáno na CO2 ekvivalent v tunách dle IPCC emisních faktorů pro scénář za 100 let.
- Emise ze spalování v rámci výroby a provozu („Stationery combustions“) – přímé emise spojené s výrobou a provozem (např. výroba elektřiny, výroba tepla apod.) – vše musí být přepočítáno na CO2 ekvivalent v tunách dle DEFRA emisních faktorů pro daný rok.
- Emise ze spalovacích motorů dopravních prostředků („Vehicle combustions“) – emise vzniklé provozem vlastních nebo společností přímo kontrolovaných dopravních prostředků – vše musí být přepočítáno na CO2 ekvivalent v tunách dle DEFRA emisních faktorů pro daný rok.
SCOPE 2
- Elektromobily – emise vzniklé provozem vlastních nebo společností přímo kontrolovaných elektromobilů – je možné použít dva způsoby výpočtu:
- skutečná spotřeba elektřiny, pokud společnost tento údaj má (krát) AIB emisní faktor pro danou zemi v EU nebo EIB emisní faktor pro zemi mimo EU;
- počet najetých kilometrů (krát) průměrný údaj o spotřebě uváděný výrobcem vozu (krát) AIB emisní faktor pro danou zemi v EU nebo EIB emisní faktor pro zemi mimo EU.
- Elektřina – emise spojené se spotřebou nakoupené elektřiny (krát) emisní faktor uváděný jejich dodavatelem energie nebo AIB emisní faktor pro danou zemi v EU nebo EIB emisní faktor pro zemi mimo EU.
- Teplo – emise spojené s nakoupeným teplem – vše musí být přepočítáno na CO2 ekvivalent v tunách dle DEFRA emisních faktorů pro daný rok nebo emisních faktorů od dodavatele.
- Chlazení – emise spojené s nakoupeným chladem – vše musí být přepočítáno na CO2 ekvivalent v tunách dle DEFRA emisních faktorů pro daný rok nebo emisních faktorů od dodavatele.
- Pára – emise spojené s nakoupenou párou – vše musí být přepočítáno na CO2 ekvivalent v tunách dle DEFRA emisních faktorů pro daný rok nebo emisních faktorů od dodavatele.
SCOPE 3
- U společností, které budou mít hodnotu Scope 3 spočítanou, budeme v rámci sestavení přehledu Carbon Tracker vyžadovat informaci o tom, jaké oblasti jsou do výpočtu dané organizace zahrnuty a jaké ne. Může jít například o:
- služební cesty, materiály, doprava pomocí třetích stran (mimo vlastní a kontrolované prostředky), odpady, investice a další.
Nejčastější otázky, se kterými se mohou organizace zahrnuté v přehledu Carbon Tracker setkat:
Jaké jsou rozdíly mezi emisemi v rozsahu 1, 2 a 3?
- Při vykazování emisí skleníkových plynů se emise dělí na emise rozsahu 1, rozsahu 2 a rozsahu 3. Emise rozsahu 1, známé také jako „přímé emise“, se týkají emisí, které vznikají přímo v různých kancelářích a zařízeních společnosti, například v procesu výroby zboží, ale také při používání topných a chladicích zařízení. Emise rozsahu 2 jsou emise, které vznikají v důsledku výroby elektřiny a dálkového vytápění. Využíváním energie z obnovitelných zdrojů mohou společnosti tyto emise snížit na nulu. Emise rozsahu 3, známé také jako emise hodnotového řetězce, zahrnují všechny zdroje emisí, které jsou spojeny s podnikem, ale nejsou v jeho provozních hranicích.
Proč se v žebříčku zohledňují pouze emise v rozsahu 1 a 2?
- Ne všechny společnosti, které zveřejňují své emise, zveřejňují emise v rozsahu 3. Kromě toho existují velké rozdíly v počtu uvažovaných kategorií (GRI stanovila 15 kategorií v rámci této úrovně rozsahu 3), což vede k velkým rozdílům ve vykazování rozsahu 3. V důsledku toho současné údaje neumožňují porovnat absolutní hodnotu emisí z rozsahu 3. Rozhodli jsme se však v žebříčku uvádět údaje, které ukazují, zda společnosti začaly své emise v rozsahu 3 analyzovat.
Je vhodné srovnávat společnosti z různých odvětví?
- Je zřejmé, že každé odvětví a každá společnost má jiné problémy, pokud jde o emise skleníkových plynů a ochranu klimatu. Smyslem tohoto žebříčku není srovnávání jednotlivých společností, ale zveřejnění informací o tom, zda již s uhlíkovou stopou společnost pracuje. V budoucnu bude velmi důležitou informací meziroční snížení jejich emisní náročnosti. Jelikož se tato míra snížení počítá vždy ve srovnání se základní linií téže společnosti, dobře ukazuje, čeho společnosti dosáhly z hlediska snížení emisí, nezávisle na jejich absolutním počtu emisí.