Závazné cíle odpadového hospodářství EU ohledně úrovně recyklace v roce 2035 zřejmě pro Českou republiku závazné nejsou. V roce 2022 udělilo Ministerstvo životního prostředí souhlasná stanoviska hned dvěma záměrům na stavbu spaloven (neboli zařízení pro energetické využití odpadu, zkráceně ZEVO) a k tomu byly během roku zveřejněny záměry na stavbu dalších čtyř. Již nyní schválená zařízení přitom převyšují kapacity pro energetické využívání odpadů, které budou v roce 2035 pravděpodobně potřeba, o téměř 370 tisíc tun odpadů.
Při schválení dalších záměrů je budou převyšovat o téměř 790 tisíc tun odpadů ročně. To nutně povede k zásadním problémům s plněním recyklačních cílů EU, závazných cílů Plánu odpadového hospodářství ČR nebo k nutnosti dovozu odpadů ze zahraničí.
V roce 2035 by mělo být recyklováno 65 % komunálních odpadů a maximálně 10 % skládkováno. Zbylých 25 % bude možné spalovat, respektive energeticky využívat. Aktuální plán odpadového hospodářství počítá s tím, že v roce 2035 bude energeticky využito maximálně 1 897 tisíc tun komunálních odpadů (30 %). Celková kapacita již schválených záměrů na stavbu spaloven je však 2 266 tisíc tun ročně, při započítání zatím neschválených záměrů dokonce 2 686 tisíc tun.
Mezi aktuálně plánované a doposud neschválené záměry se řadí třeba ZEVO v Písku s kapacitou 50 000 tun odpadů ročně. Obce na Písecku, které podepsaly memorandum, se tak na desítky let zavážou produkovat odpad pro spalovnu, bez ohledu na to, jak se tamní obyvatelé zlepší v třídění odpadu. V Jihočeském kraji přitom dostal v letošním roce souhlasné závazné stanovisko už záměr na stavbu ZEVO v Novém Vrátě u Českých Budějovic s kapacitou 150 000 tun/rok a uvažuje se rovněž o stavbě ZEVO v Plané nad Lužnicí (50 000 tun/rok). Dalšími plánovanými záměry je ZEVO v Neratovicích (160 000 tun/rok) ve Středočeském kraji, ZEVO v Opatovicích nad Labem v Pardubickém kraji (150 000 tun/rok) nebo ZEVO Chomutov v Ústeckém kraji (60 000 tun/rok).
Spalovny či ZEVO potřebují dlouhodobý (až po dobu desetiletí) a pravidelný přísun odpadů. Může se tak jednoduše stát, že za účelem udržení činnosti ZEVO budou do ČR muset být dováženy i odpadky ze zahraničí. S negativními důsledky provozu spaloven, jako jsou emise nebo likvidace zbytků po spalování, strusky či toxického popílku, se však budeme muset potýkat u nás. “Podobně na tom už dnes je například Estonsko, jehož hlavní město je ve výrobě tepla kvůli velkokapacitní spalovně závislé na dovozu odpadků ze zahraničí,” konstatuje Nikola Jelínek, odbornice na toxické látky v životním prostředí z Arniky.
Z meziročně se zvyšujícího množství produkovaných odpadů plyne, že Česko neplní dostatečně ani první krok v hierarchii nakládání s odpady, a to je předcházení jejich vzniku a postupné snižování jejich produkce. Problematické jsou i nedostatečné recyklační kapacity nebo nedostatečná podpora uplatnění recyklátů na trhu. Ministerstvo životního prostředí namísto řešení těchto problémů setrvale dává zelenou projektům, které naplnění cílů plánu odpadového hospodářství spíše odporují. Všechny zatím neschválené záměry na stavbu spaloven v Česku by z důvodu nadbytečných kapacit pro energetické využití odpadů měly dostat nesouhlasná stanoviska, nadbytečná je ale i většina z již schválených zařízení.