Více než polovina světové populace nyní žije ve městech, přičemž čísla se do roku 2050 mají vyšplhat téměř na 70 %. Poptávka po nových budovách a rozšiřování měst bude díky globálnímu tlaku stále větší, proto je třeba zaměřit se na větší udržitelnost při výstavbě i rekonstrukci budov. Zelené technologie ve spojení s vývojem umělé inteligence a strojového učení, užitečných aplikací internetu věcí propojených s chytrou analýzou získávaných dat nebo výroba udržitelné energie jsou proto klíčové pro budoucnost moderních měst.
„Nejmodernějším kancelářským budovám vládne trend udržitelnosti a smart řešení. Oba tyto propojené přístupy se navíc snoubí v zajímavých řešeních. „Kombinací chytrých a zelených budov vznikají efektivně fungující kancelářské i průmyslové prostory budoucnosti. Výsledkem takto promyšlených budov jsou udržitelné pracovní prostory vyladěné do posledního detailu, čímž nabízejí uživatelům obrovskou škálu výhod,“ říká Ondřej Mareček ze společnosti SSI Group.
Udržitelnost a úspory energií
Do hry zde vstupují stále častěji zelená řešení, například osazení střech zelení. Ve velkých městech vstřebávají střechy sluneční teplo tak silně, že se jejich teplota může oproti okolnímu vzduchu lišit až o 30° C. Jejich osazení vegetací dokáže díky vzduchovým mezerám a mikrobiálním pochodům v zemině zlepšit tepelnou stabilitu prostoru až o 25 %, což znamená významnou úsporu energie na chlazení interiéru. Podobně působí i ozelenění fasád popínavými rostlinami. Takovéto využití vegetace, zejména v městském prostředí, přispívá k lepší psychické pohodě. Navíc odpařování vody ze zelených ploch ochlazuje okolí a pomáhá i snižovat prašnost.
Města a jejich budovy spotřebují v současné době v celosvětovém měřítku 65 % energie, takže není divu, že chytrá řešení se zaměřují i na přímé úspory energií. „Díky aktivnímu energetickému managementu měříme a vyhodnocujeme detailní podmínky provozovaných objektů a dle požadavku uživatelů jednotlivých areálů, budov či místností je přizpůsobujeme pomocí vlastního dispečerského řízení všech využívaných technologií. Podle podmínek oslunění například usměrňujeme zastínění, regulujeme výkon vzduchotechniky včetně souvisejícího zdroje chlazení, a to vše v souladu s konkrétní obsazeností užívaných prostor. V moderních budovách dnes stále více využíváme doplňkové alternativní zdroje energie jako jsou tepelná čerpadla nebo moderní solární systémy s akumulací elektřiny,“ říká Leoš Aldorf, generální ředitel SSI Energy.
Příkladem inspirativní kombinace smart a green přístupu je třeba chytré udržování vhodného klimatu v interiéru nového komplexu ČSOB v pražských Radlicích. Kombinace vhodně zvolené orientace budov a nejmodernějších technologií pomáhá energeticky výhodnému udržování optimální teploty a zároveň přísunu čerstvého vzduchu díky automatizovanému větrání. V budově jsou vedle promyšlených topných a větracích systémů efektivně řešeny i systémy využití pitné a dešťové vody.
„Stále populárnějším řešením, které snižuje potřebu umělého osvětlení, je osazení budov světlovody. Ty zajišťují přívod přirozeného světla do interiérů pomocí důmyslných systémů zrcadel. V době slunečního svitu tedy osvětlují temné prostory zadarmo a ve chvíli, kdy slunce nesvítí, pak využijí záložní zdroje světla,“ vysvětluje Jakub Brandalík ze společnosti Lightway.
Smart technologie
Prediktivní hledání závad, kontrola úniků vody, automatické hlášení nutnosti doplnit mýdlo, ručníky nebo nádoby na pitnou vodu. To vše pomáhá šetřit čas a práci, snižuje objem neefektivních činností a prostoje u lidí i drahých zařízení. Některé odhady naznačují, že inteligentní prediktivní údržba je 8x až 12x levnější než tradiční reaktivní přístup. Spokojenost nájemců je také vyšší, protože systémy, u kterých došlo k selhání, lze rychle identifikovat, opravit a vylepšit.
V moderních kancelářských budovách lze chytře řešit také správu prostor a úklid. Tyto úkony pak neprobíhají podle předem daného rozpisu, ale mohou být automatizovány na základě aktuálního počasí, počtu pracovníků a návštěvníků v různých místnostech. V kuchyňce, na chodbách či v zasedací místnosti, kde se lidé často střídají, je tak intenzita úklidu jiná než v kanceláři, kde zaměstnanci aktuálně pracují na home office či jsou na dovolené. A pokud prší, jsou pracovníci úklidu častěji nasměrováni do vstupních prostor. Chytrý systém také automaticky hlásí, že je potřeba doplnit zásobníky na vodu nebo uklidit výtahy. „V současné době se také pracuje na řešení, které bude umět propojovat veškeré procesy spojené s úklidem do jedné platformy – cílem je v jednom funkčním systému kombinovat pracovníky úklidu, autonomní stroje, inteligentní plánování a využití dat,“ říká Lukáš Rom ze společnosti Kärcher.
Budova jako organismus
S tím, jak se rozvíjejí nové technologie, vzniká i u chytrých technologií budov více příležitostí k využití nových postupů a zdrojů dat. Koncept používání technologií pro zlepšení našich měst a budov není nový, ale odlišné to, že internet věcí umožňuje připojit rostoucí počet zařízení, která dříve nebyla propojená.
„Konektivita je klíčem k uvolnění skutečného potenciálu inteligentních budov, příležitostí pro využití dalších informací, které mohou být analyzovány a kombinovány, a nabízí novou úroveň inteligence,“ říká Michal Černý ze společnosti Audiopro. „Pokud jde o budovy inteligentních měst, hlavním cílem by měl být rozvoj ekosystému, kde je vše propojené a interoperabilní. Od bezpečnosti a zabezpečení po pohodlí a kontrolu. Propojení všech prvků inteligentní budovy do jednoho snadno použitelného systému, který v konečném důsledku zvyšuje energetickou účinnost a snižuje provozní náklady, propojuje vše od vstupu do dveří přes nouzové osvětlení až po využití solární energie a jeho integraci s řešeními e-mobility.“