Náhlý pokles frekvence elektřiny v síti si žádá záložní zdroje schopné do 30 vteřin obnovit rovnováhu. Společnosti ČEZ a ČEPS vyzkoušely v rámci projektu BAART zapojení velkokapacitního bateriového systému pro poskytování služeb výkonové rovnováhy, konkrétně automatické regulace frekvence. Prvních 16 odzkoušených scénářů simulujících reálné provozní situace a stavy, včetně až 37 aktivací automatického nabíjení/vybíjení bateriového úložiště týdně – to je bilance baterie umístěné v areálu Elektrárny Tušimice. Během ročního testu prokázala spolehlivost a schopnost rychlé reakce na odchylky frekvence.
Na začátku byla otázka: Je bateriový systém vhodný pro službu automatické regulace frekvence? Společnosti ČEZ a provozovatel přenosové soustavy ČEPS proto koncem roku 2019 spojily síly a ve výzkumném projektu BAART (Bateriová Akumulace pro Automatickou Regulaci Frekvence Tušimice) začaly testovat různé způsoby provozování bateriových akumulačních systémů. Baterie o výkonu 4 MW, kapacitě 2,8 MWh a efektivitě ukládání energie téměř 90 % je zapojena v bloku s jedním z turbogenerátorů tušimické elektrárny o výkonu 200 MW, který s akumulační jednotkou spolupracuje při koordinovaném nabíjení/vybíjení baterie. Při poklesu frekvence sítě pod 50 Hz se bateriový systém vybíjí, naopak při frekvenci vyšší než 50 Hz se bateriový systém nabíjí. Pokud tento stav trvá delší dobu, dochází k poklesu, resp. zvýšení naakumulované energie mimo definované meze a z toho plynoucímu omezení žádoucí reakce na změny frekvence sítě. Stanovené meze, kdy je nutné energii do bateriového úložiště doplnit, anebo ji odčerpat, jsou dány Nabíjecí strategií. V tomto případě pak vstupuje na scénu spolupracující blok.
Roční testy prokázaly, že bateriový systém v kombinaci s elektrárenským blokem je schopen spolehlivě automaticky regulovat frekvenci napětí při spolehlivosti nad 95 %. Vyzkoušen byl i režim samostatného provozu baterie v tzv. režimu stand alone. Testy byly rozděleny do 2 etap s celkem 16 základními testovacími scénáři. V nich se baterie při různých odchylkách od standardní 50 Hz frekvence sítě postupně vybíjela až k 5 % své kapacity, a naopak nabíjela výkony od 0,75 do 3 MW až k 95 % své kapacity. Tím byly v praxi prověřeny i tzv. bezpečnostní limity bateriového úložiště, při kterých dochází ke snížení garantovaných výkonů s dopadem na kvalitu služby. Výsledkem testů je zjištění, že baterie si uchová lepší schopnost reakce na nadměrné výkyvy frekvence v soustavě při provozu v užším pásmu stavu nabití baterie (40–60 %) a při častějším koordinovaném nabíjení nebo vybíjení. Zjištěno bylo, že úložiště je schopné velmi rychlé reakce na změny frekvence, a to až 8 kW za 40 milisekund. Automatická regulace frekvence je jednou ze služeb výkonové rovnováhy, které ČEPS využívá k zajištění rovnováhy mezi výrobou a spotřebou elektrické energie v elektrizační soustavě. Znamená přesně definovanou změnu výkonu elektrárenského bloku podle toho, jak se frekvence v síti vychýlí od normálu.
„Spolupráce s ČEPS na tomto projektu prokázala jednoznačný přínos a vhodnost bateriového úložiště pro poskytování jedné z podpůrných služeb české energetické soustavě. Nic ale nekončí, jedeme dál a vyzkoušíme, jak baterie obstojí například v testu rezervního módu a dalších rozvojových funkcí. Po standardní certifikaci baterie pro poskytování služeb výkonové rovnováhy předpokládáme od 1. července přechod do komerčního provozu. Celý projekt také naprosto zapadá do programu budoucího využití stávajících elektrárenských lokalit v podmínkách tzv. nové energetiky,“ uvedl Tomáš Pleskač, člen představenstva a ředitel divize nová energetika a distribuce ČEZ.
„V rámci projektu jsme definovali podmínky pro poskytování služby automatické regulace frekvence z bateriových systémů tak, aby byla zajištěna spolehlivost a bezpečnost provozu elektrizační soustavy. Výsledky testování ČEPS využila při úpravě Pravidel provozování přenosové soustavy, tzv. Kodexu Přenosové soustavy, v části II, které vstoupily v platnost 1. ledna 2021 a rozšiřují portfolio dodavatelů služeb výkonové rovnováhy,“ řekl Svatopluk Vnouček, místopředseda představenstva ČEPS pověřený řízením úseku Strategie, inovace a rozvoj Přenosové soustavy. Projekt ověřuje různé typy provozních režimů v odlišných podmínkách a slouží k nastavení pravidel pro baterie v rámci elektrizační soustavy tak, aby byla zajištěna dlouhodobá spolehlivost jejich řízení a stabilita dodávky služeb výkonové rovnováhy.
ČEZ je výhradním investorem projektu, ČEPS hradí cenu za službu regulace frekvence v pilotním režimu v souladu s metodikou regulace stanovenou Energetickým regulačním úřadem. Monitorovací provoz bude pokračovat do poloviny letošního roku. Řídicí systém úložiště a přenos dat byl realizován podle nejvyšších standardů kybernetické bezpečnosti a napojen přímo na řídicí systém tušimické elektrárny. Data jsou následně prostřednictvím terminálu elektrárny zasílána do systémů ČEPS.
Skupina ČEZ se oblasti akumulace energie věnuje komplexně. Svědčí o tom aktivity v segmentu veřejných rychlodobíjecích stanic pro elektromobily nebo společná iniciativa se slovenskou firmou Inobat při hledání potenciálu skladování energie ve střední a východní Evropě. Společnost ČEPS je na poli inovací, výzkumu a vývoje dlouhodobě aktivní. Realizuje řadu inovačních projektů zaměřených na nová řešení pro spolehlivý provoz české elektrizační soustavy. Vedle projektu BAART jsou to v současnosti zejména projekty zaměřené na problematiku výkonové flexibility, přiměřenosti a agregace v rámci Národního akčního plánu pro chytré sítě (NAP SG).
Sto milionů korun na výsadbu stromů ve městech a obcích
Ministerstvo životního prostředí oznámilo, že navýší podporu pro řešení ve městech a obcích, která jim pomohou zvládat změny klimatu. Na výsadbu stromů půjde dalších 100 milionů korun.
„Lidé mají o sázení stromů opravdu obrovský zájem. Jen za první dva měsíce letošního roku nám dorazilo 456 žádostí o podporu v objemu téměř 100 milionů korun. To jsou skutečně rekordní čísla. V dotační výzvě jsme do dnešního dne rozdělili už 200 milionů korun, díky kterým poroste téměř 50 tisíc nových stromů. A dnes také přidáváme do programu dalších 100 milionů korun, aby sázení mohlo dále pokračovat,“ oznámil dnes ministr životního prostředí Richard Brabec.
Cílem dotačního programu je nabídnout zájemcům jednoduchý finanční mechanismus na podporu výsadeb listnáčů v zastavěných částech měst a obcí. O dotaci může požádat prakticky kdokoliv, od samospráv, škol a spolků přes instituce, podniky až po samotné občany, jedinou podmínkou je prokazatelný vztah k místu výsadby.
„Díky širokému spektru žadatelů, jednoduché administrativě, rychlému zpracování žádostí a vstřícnému nastavení podpory, kdy příspěvek až 250 tisíc korun pokryje i 100 procent výdajů za nákup sazenic, potřebného materiálu a následnou péči o stromky, vyčerpali zájemci dvousetmilionovou alokaci dotační výzvy za necelý rok a půl,“ doplňuje Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR.
Aktuálně lze z výzvy podpořit výsadbu stromů na veřejně přístupných místech měst a obcí umístěných v zástavbě, kde to technické podmínky dovolují a kde výsadba dává smysl. Z programu je financována také výsadba v uzavřených vnitroblocích či společných dvorech bytových domů. Vedle samotných sazenic program přispívá i například na nákup substrátu, kotvení, hnojiva, ochrany kmene či zavlažovacích vaků, ale i na zajištění odborného posudku.
MŽP podporuje také výsadbu ve volné krajině, a to z Programu péče o krajinu. V jeho aktuálně otevřené výzvě na výsadbu vyhradilo 20 milionů korun. Obě dotační výzvy jsou součástí celonárodní iniciativy MŽP a Nadace Partnerství Sázíme budoucnost, jejímž cílem je vysázet v České republice do 5 let mimo les 10 milionů nových stromů.