Covid, klimatická změna nebo například digitalizace. To jsou hlavní faktory ovlivňující ceny potravin v České republice. Zatímco některé potraviny stojí několik let více méně stejně, u některých se cena neustále mění. Jak je to možné? Spotřebitelské ceny jsou často ovlivněny exportem a importem, ale jak k této problematice přistupují zemědělci? To popisuje Lukáš Musil, akreditovaný konzultant ministerstva zemědělství a zároveň odborník na digitalizaci z české společnosti Agdata.
1. Pandemie covid-19
Nelze začít jinak. Zemědělství, podobně jako ostatní segmenty české ekonomiky, je pandemií a vládními nařízeními naprosto zásadně zasaženo. Zatímco loni na jaře farmáři řešili, kdo bude pracovat na poli, protože v důsledku zavřených hranic chyběli sezónní pracovníci ze zahraničí, od podzimu jsou hlavním problémem uzavřené restaurace a rovněž částečně školy a školky. Rostlinná a živočišná produkce je závislá na provozu restauračních a stravovacích zařízení. Proto farmáři utlumují výrobu, a to ovlivňuje i ceny.
„Podle našich dat a informací od klientů jsme vypočítali současné ztráty na zhruba půl miliardy týdně jen kvůli zavřeným restauracím a nižšímu odbytu. Vláda se snaží ztráty kompenzovat, ale současný lockdown situaci vůbec nepomáhá. Nejedná se pouze o farmáře specializující se na produkci masa. Mnohamilionové ztráty vykazují například menší vinaři, kteří v důsledku neustálého rušení akcí nemají možnost prezentovat svá vína. Těchto povolání je samozřejmě více. Farmáři jsou nuceni reagovat a utlumovat produkci, v současné době hovoříme až o 80 %,“ vysvětluje Lukáš Musil.
2. Legislativní změny
Roky 2020 a 2021 jsou pro farmáře z hlediska legislativních změn nejzásadnější od sametové revoluce. Jedná se především o opatření, která mají za cíl zadržení vody v krajině a zastropování polností. Velké farmy jsou nucené přemapovat svá pole, aby vyhovovala maximální výměře 30 hektarů s rozdělovacími pásy širokými aspoň 22 metrů či jinými opatřeními. Vynucené změny se promítají do cen jejich produktů zejména v rostlinné výrobě, avšak tyto náklady navíc jsou platné především pro tento rok, a proto by ceny měly ovlivňovat hlavně letos.
„V loňském roce se zastropování týkalo ‚pouze‘ farem s erozně ohroženou půdou, v letošním roce se změny dotkly všech zbývajících. Vzhledem k tomu, že průměrná česká polnost má rozlohu stále přes 100 hektarů, tak se tento zásah týká drtivé většiny středních i větších farem. Zemědělec musí zjednodušeně vzít své pole a rozkrájet ho tak, aby mělo maximálně 30 hektarů, s tím souvisejí větší náklady na zbudování mezí či rozdělovacích pruhů. Někteří ještě rozdělují takzvaně po staru kolíkováním, ti progresivnější již využívají prvky digitalizace, které například naše Agdata nabízí,“ uvádí Musil.
3. Digitalizace
Zemědělství se neustále vyvíjí, a s ním i přístup k vlastní farmě. Platí, že čím více digitalizovaná farma, tím efektivnější vynaložení peněz na její provoz. I samotná Evropská unie si digitalizaci vytyčila jako jeden z hlavních cílů v následujícím programovém období 2021 až 2027. Farmy, které investují do moderních technologií, mají zpravidla vyšší produktivitu práce a jsou konkurenceschopnější než ty, které do precizního zemědělství neinvestují. Jako příklad lze uvést chytré hnojení, kdy výnosy z efektivně aplikovaného hnojení jsou vyšší (až o 5 procent) při stejné či nižší dávce hnojiva. To se promítá do samotné ceny vypěstovaných plodin.
„Od našich farmářů víme, že se zapojením systému Agdata získají nástroj, jak se k půdě chovat šetrně a zároveň efektivněji. I to jim může pomoci přečkat krizi. Stále více českých farmářů si potřebu digitalizace uvědomuje, my v současné době evidujeme přes 2500 uživatelů, kteří obhospodařují přes milion hektarů zemědělské plochy v Česku. Ze zpětných vazeb víme, že digitalizace pomohla nastartovat nejednu farmu, protože nejen že senzory hlídají každý kout pole, ale systém pomáhá farmářům i s administrativou, účetnictvím či žádostmi o dotace. Všechny tyto prvky se následně projeví v celkové ceně potravin. V tomto roce očekáváme další boom digitalizace v Česku. Kvůli pandemii a s tím spojeným lockdownům stále více farmářů totiž hledá cesty, jak pracovat co nejefektivněji,“ doplňuje Musil.
3+1 Kvóty na potraviny
Tento faktor by neovlivnil ceny v tomto roce, v příštích letech v případě schválení vládou samozřejmě teoreticky ano. Připravované kvóty se konkrétně týkají více než 100 potravin jako například ořechů, masa či mléka. V příštím roce by měla započíst první etapa, kdy bude nutné nabízet 55 % českých produktů. Pro zemědělce by tato změna znamenala změny ve vlastním portfoliu, menší konkurenceschopnost a vyšší výkupní ceny, které se zřejmě promítnou i na pultech obchodů.
„K tomuto návrhu se většina zemědělské odborné veřejnosti staví zdrženlivě, přesto sněmovnou prošel. Během minulých týdnů jej zamítl senát, tudíž bude navrácen do sněmovny, kde by podle našich informací již neměl znovu projít. Po debatách s našimi klienty jsme se shodli na tom, že tato změna by českému zemědělství spíše neprospěla, a proto je třeba návrh upravit či hledat jiná řešení. Vše samozřejmě souvisí přímo i se spotřebitelem. Ten by totiž musel sahat hlouběji do peněženky,“ uzavírá Lukáš Musil.