Obnovitelná varianta pro nevyužité vodní plochy

| |

Zdroj: Shutterstock

Vedle pozemních a střešních fotovoltaických systémů jsou plovoucí solární systémy třetím, nejnovějším pilířem globálního solárního fotovoltaického trhu. Již v roce 2020 existovalo zhruba 350 funkčních systémů ve 35 zemích s kumulativní kapacitou přibližně 2,6 GW.

V roce 2025 se odhaduje, že na celém světě bude zhruba 10 GW těchto systémů. Největší systémy vznikají v Asii, letos byl uveden do provozu v Číně plovoucí fotovoltaický park o velikosti 320 MW, tedy zhruba o desetinásobné velikosti než je dosavadní největší fotovoltaický systém na poli v České republice.

Evropa zatím zaostává, i když existují i tady země, které mají k využití vodní hladiny pro fotovoltaiku blíž, jako například Nizozemí. Zde existuje několik systémů kolem 10 MW a zcela nedávno zde byly dokončeny 2 parky, jeden skoro 30 MW a jeden přes 40 MW velký v Sellingenu. Německo zahrnuje plovoucí fotovoltaiku mezi priority v oblasti podpory inovací – v dubnu proběhnou tzv. inovační tendry také na plovoucí solární elektrárny. Celkem Němci v tomto kole podpoří 50 MW, ale v menších systémech do 2 MW.

VÝHODY PLOVOUCÍCH SYSTÉMŮ

Ačkoliv fotovoltaické systémy na vodě vyžadují investici zhruba o 25% vyšší než systémy na zemi, má plovoucí fotovoltaika řadu nesporných výhod:

  • FV elektráren nezabírají žádnou půdu, kromě omezených ploch nutných pro připojení elektrické skříně a sítě.
  • Neexistují žádné pevné konstrukce, takže jejich instalace i odstranění po době životnosti je snadné.
  • Částečné zakrytí nádrží může snížit odpařování vody.
  • Přirozené chlazení od vodní hladiny zvedá účinnost panelů, tvrdí se, že až o 8 – 10 %.

Plovoucí elektrárnu lze postavit jako pevnou anebo s trackery, tedy tak, aby se panely natáčely za sluncem, přičemž pořízení trackingu u plovoucích elektráren představuje díky jednodušší konstrukci méně zásadní navýšení ceny a přitom energetický zisk se může pohybovat od 15 do 25%.

Pro fotovoltaické systémy se hodí jak sladkovodní plochy, tak moře, ale u nás v České republice vzniknou převážně na zatopených uhelných dolech. I tato ekonomika se odklání od uhlí, takže vzniklo, vzniká a bude vznikat řada vodních ploch, z nichž některé budou využity pro rekreaci, ale jiné lokality se nezbaví své role energetického zdroje. Abychom uchopili tuto příležitost, spojili jsme se s holandskou společností Floating Energy, která má zkušenosti s budováním plovoucích fotovoltaických systémů na svém domácím trhu a společně připravujeme spolupráci s některými významnými českými hráči, tak aby na vodních plochách vznikly plovoucí elektrárny o rozsahu několika desítek MW.

Předchozí

Tepelné čerpadlo sníží náklady až o 80 %

Čištění bioplynu na biometan už i v Česku

Další